FECHTL – JAWA 20

Synek povyrostl a začal se dožadovat nějaké motorky, jen tak pro ježdění za barákem na polní cestě.

Předně je potřeba říct, že na koupi nějakého produkčního i ojetého stroje jsem neměl peníze, tak jsem to od počátku pojal ve smyslu minimálních nákladů a použití všeho možného "co dům dal".

Co jsem musel koupit byl "pekáč - fechtl" – JAWA 20 (od kámoše za 200,-Kč – viz první foto), dále lanka, duše, plovák, trysky, manžety a černou barvu na kamna.

Ihned po dovoz domů jsem samozřejmě vše rozdělal a vyčistil. Trubku na které byl posazen sedák zespodu nařízl (ale nedořízl, aby se mě to úplně nerozsypalo) - na fotce je to vidět hed za držáky tlumičů, ohnul nahoru a spojil přeplátováním pásovinou. Pak vodorovná trubka na které je nádrž a sedlo, za nádrží dvě kratší příčné, aby se nekývalo sedlo, držáky tlumičů.

Koleno výfuku jsem posvařoval z topenářských kolínek a spasoval s výfukem. Řeknu vám ale na rovinu, že když si na ten výfuk vzpomenu, tak mě ještě teď "teče voda ze zubů". Zabralo mě to asi tolik času a nervů jako ostatní stavba dohromady. Spoj jsem nakonec utěsnil tak, že jsem rozpletl kousek azbestové topenářské šňůry, nacpal ji do spoje, ještě omotal a pak to přetáhl plechem z rozstříhané konzervy a dvěmi sponapáskami.

Převařil jsem úchyty tlumičů na kyvné vidlici a tady jsem udělal trochu chybu. Našel jsem tlumiče z dvěstěpadesátky s elegantně odkrytými pružinami, odřezal úchyty a přivařil ty z pekáče. Věděl jsem, že jsou hodně tvrdé, ale myslel jsem si, že když je dám zešikma a na kratší rameno, tak se to poddá, ale bohužel je to moc tvrdé. Kdybych to stavěl ještě někdy, tak pro takového lehkého prcka bych tam nechal ty původní.

Nádrž jsem otočil, přivařil přední úchyty - tady pozor, chce to opatrně „céóčkem“, protože ten plech se lehce propálí. Ze staré nádrže jsem vyřízl ten bazmek co se do něj šroubuje kohoutek a zalepil jakýmsi hliníkovým tmelem - samozřejmě by to šlo i přivařit. Vrchní nalévací hrdlo se mě nechtělo předělávat, tak jsem našel jakýsi špunt který do toho pasuje. Jediná nevýhoda je, že se benzín musí nalévat malým trychtýřem.

Sedlo jsem vyrobil tak, že jsem vzal obyčejnou 2 cm tlustou dřevěnou desku, nařezal na tři kusy - jeden se opírá o nádrž, střed je vodorovný a konec se opírá o to téčko co zůstalo na konci zvedlé části rámu. Po bocích jsem to sešrouboval z úhelníků vystřižených z kusu rezavého plechu. Polepil jsem to takovým tvrdým molitanem (nebo pěnovkou nebo co to je) - byla tím vystlaná lednice v bedně, ořezal na jakýsi tvar a potáhl zbytky koženky, která je zespodu přitlučena hřebíčky. Ty černé pásky tam nejsou na ozdobu, ale kryjí spoje  koženky, protože jsem to nedokázal potáhnout v jednom kuse a tu hnědou už jsem neměl :-) Zespodu jsem přišrouboval plech s ohnutým lemem, na který mě kámoš přibodoval bočnice.

Jen zadní blatník za sedlem je ohnutý z jednoho kusu. Ty boční plechy, na kterých je nalepeno číslo jsem tam dal, abych zakryl úchyty tlumičů, ale po první jízdě jsem je stejně musel oddělat, protože mladýho rejpaly do stehen.

Přední blatník je jen tak od oka vyřezán flexou z toho původního.

Řidítka nejsou moc vzhledná, chtěl jsem s hrazdou, ale to byste nevěřili, kolik peněz lidi chtějí za kus rezavého šuntu, o nových ani nemluvím. Tak jsem ve svěráku trochu přihnul kus trubky a bylo to.

Filtr ke karburátoru jsem neměl, tak jsem koupil ještě jednu manžetu na přední vidlici, jeden konec tam perfektně pasuje, do druhého strčil kousek trubky z vysavače nebo z čeho, uchytil nahoře pod nádrží a sponapáskou jako filtr překryl starou punčochou.

No a barva. Původně jsem na to chtěl Komaxit, ale opět - ty prachy! Tak jsem prohledal sklep a našel černou acetonku, zbytek jakési zelené (proto je tak šílená), umyl štětec a už jsem to mydlil! Čísla a popisy jsem vyřezal ze zbytků samolepicí fólie. Kdybyste to někdy dělali, tak po nalepení je dobré fólii piánko nahřát horkovzdušnou pistolí nebo fénem a hadrou ještě trochu přitlačit - mnohem lépe to pak drží.

Na výfuk jsem koupil takovou malou piksličku barvy na kamna, ani to není potřeba nijak vypalovat, drží to a ani na koleně nesmrdí.

Jo, a ještě jedna taková "vychytávka". Byl jsem aktivní a od švagra vydyndal větší pneumatiku z děstěpadesátky, že ji dám dozadu aby to lépe vypadalo. Až jsem to pracně přezul, tak jsem zjistil, že je o dost vyšší než originál a vidlice je krátká. Jenže kdybych ji prodloužil, tak už by mě nevycházela délka řetězu, tak jsem se na to znovu pracně přezul. Takže pozor na drapák! Vyřešit by se to určitě dalo, ale do toho už se mě nechtělo.

Výsledek si můžete prohlédnout na přiložených fotkách. Nemůže to samozřejmě konkurovat továrně vyráběným strojům, ale na druhou stranu si myslím, že poměr náklady / výsledek je hodně dobrý.