
Stránky o modelářství a kutilství
OT-64 SKOT (Střední Kolový Obrněný Transportér)
Tento model jsem si vždy toužil postavit. Na nic pořádného ve stavebnici jsem nemohl narazit, tak jsem se rozhodl postavit si ho sám, podle nějakého plánku.
Spustil jsem internet a zjistil, že jsem pěkně narazil. Obrázků a technických parametrů skutečných mašin sice dost, ale plánek žádný. Až po delší době jsem narazil na plánek, který jsem použil. Doufám, že jsem neporušil žádná autorská práva a konstruktér plánku se na mě nebude zlobit, když jsem jej použil pouze pro stavbu vlastního modelu pro potěšení. A nastal další nečekaný problém.
Jak vyrobit kola? Na netu jsem sice našel nějakého modeláře, který má na tato kola vyrobenou kovovou formu a je ochoten kola vyrobit, ale chce za ně docela slušný peníz a v poměrně malém měřítku. Já jsem chtěl už od začátku, aby byl model kolem půl metru dlouhý. Tak mě nezbylo, než klukům prohlédnou všechny hračky, jestli tam nenajdu nějaký vzor na okopírování. Už jsem byl zoufalý a myslel jsem, že to všechno vzdám, ale pak jsem si vzpomněl na jejich obrovskou hromadu Lega. A našel! Sice jsou to kola z traktoru, ale vzorek mají jako nákladní auto. Po přepočtení měřítka mě vyšla délka modelu 62 centimetrů a to se mi hodilo.Tak jsem si jedno půjčil a už to frčelo (na první pohled). Protože model byl určen jako nepojízdný, rozhodl jsem se odlít kola ze sádry. Lukopren na formu jsem kupovat nechtěl (stále jsem se musel držet zásady „co nejnižší náklady“), tak jsem použil silikon v tubách, kterých byla doma nakřečkovaná hromada. Tak se mě asi napotřetí podařilo udělat formu poloviny kola a mohlo se odlévat. Ze začátku bylo sice také pár zmetků, ale nakonec se začalo dařit – jenom pro pořádek, jestli to budete někdy dělat, tak je nutné silikonovou formu navléct zpátky na vzor a kolem zalít do sádry. Jinak se vám forma totálně rozjede a vyrobíte „šišoid“. Poloviny kol jsem pak očistil, slepil Duvilaxem k sobě, do středu zalepil jakýsi kroužek který jsem vyplnil tmelem a matice šroubů udělal ze skutečných matiček vyplněných tmelem.
Tělo transportéru je vyrobeno klasickou metodou z fasádního polystyrénu. Díly vyřezány odporovou pilou, polepeny hnědou lepicí páskou a vytmeleny. Panely a dveře jsou vyřezány z obalů na CD. Věže, tlumiče výfuků a bedny jsou ze sádry. V této fázi jsem opět narazil na klasický problém s barvením. Jelikož Aerograf už dávno dosloužil, vyřešil jsem to akrylátovým sprejem.
Už se to táhne příliš dlouho a přetalo mě to bavit. Moc jsem se na tento model těšil, ale je asi prokletý. Na co sáhnu, to se nedaří. Tak jsem ho dal jaksi dohromady, aby se nepoztrácely díly, ale chybí všechny detaily. Kdy a jestli je vůbec ještě dodělám je ve hvězdách... Současný stav je na fotkách.